
Nikdy neni dost keců, hahaha… Jak to vzniklo? Ivan Adamovic mě odchytil minulej rok na podzim v Národnim muzeu v Praze na vernisáži výstavy Nejkrásnější české knihy, kde se vystavovaly Šlajsny a ostatní oceněný knihy (video z předávání cen je tady).
Zeptal se mě, jestli jsem si někam náhodou neschoval nějakej koks nebo cash ještě předtim než mě zavřeli, tak jsem mu řekl, že ne, že jsem byl jenom debilní smažka a malá ryba, co o všechno přišla. Nevěřil mi, a tak se rozhodnul, že to ze mě zkusí vytáhnout v rozhovoru.
Rozhovor jsme dělali někdy po Vánocích mezi svátkama v baru Chocobamba na Žižkově a já byl zrovna tak krásně rozteklej na lysohlávkách, právě mě to kicklo, když přišel Ivan a já viděl, jak na mě zářil.
Vypadal skoro jako nějakej anděl. Well, byl jsem dost najetej a taky už ke konci roku i dost unavenej, což je vidět na těch fotkách. Jo, minulej rok byl pro mě extrémně náročnej, ale stálo to za to.
Nakonec se nám povedlo rozjet nakladatelství, vydávat si knihy, který bavěj mraky lidí a ještě u toho zvládám úspěšně tripovat a dělat rozhovory. Navíc jsem asi tejden potom odletěl do Asie a napsal tam svůj další shit, kterej už brzo ohlásim, dodělám a vydám, přísahám.
Díky moc za support Muzeu literatury i časopisu Reflex!
“Guess who’s back, back again?…
Now, this looks like a job for me
So, everybody, just follow me
‚Cause we need a little controversy
‚Cause it feels so empty without me”
Daniel Flasza