Pozvala mě superwoman Alenka Tibitanzlová a přihlásilo se tam nečekaně hodně lidí. Měl jsem trochu nervy, neni to pro mě úplně přirozený prostředí. Nikdo mě ale nehejtil, zájem byl velkej, dostal jsem i potlesk a po knihách se zaprášilo jako kdyby to bylo top fůňo.
Jak řekla kámoška: “Je dobře, že tam jdeš. Třeba z míň lidí budou kokoti, co si to vybíjej na muklech, děláš svět lepšim místem.” Opravdu se o to snažim, i když to tak nevypadá, tak za oponou mýho debilně trapnýho humoru, kontroverzních a feťáckejch rádoby chytrejch keců, se skrejvá poselství. Stačí vidět skrz.
Nemyslim si, že policajti a dozorci jsou enemies. Vim, že to jsou taky lidi. Jejich práce je pro společnost mega důležitá, nedoceněná a pokud nezneužívaj svejch pravomocí a zachovaj si lidskej přístup, tak maj můj obdiv, ale stejně si z nich budu dělat prdel, tak jako ze všeho.
Pak jsem nabral svoji pomocnici a jeli jsme na Slovensko do města Stará Ľubovňa, kde parta mladejch lidí pořádá kulturní akce v prostoru (k)lubovňa a tam jsme dali rozhovor, kde jsme se bavili hlavně o možnostech dekriminalizace a legalizace omamnejch látek, což je na Slovensku úplný sci-fi.
Když se mě ptali, o který droze si myslim, že je nejvíc nebezpečná a způsobuje nejvíc problémů ve společnosti, odpověděl jsem, že alkohol a šli jsme to zapít domácí pálenkou, no a tak to má bejt. Dělaj tam pro kulturu víc než slovenská ministryně kultury, která krom toho, že je píča, tak ani neocenila Nejkrásnější knihu Slovenska pro děti, že prý není pro dětské oko.
Mohl bych jí poslat jeden výtisk Šlajsen a Vyvrhela jako první krok pro vstup nakladatelství OKRAJ na slovenskej knižní trh. Šlajsny maj totiž open-minded Slováci rádi a já bych jim je rád dopřál. Ani nemusim dělat překlad, protože bratia mi rozumí.
Cestou domů jsme se zastavili v Ostravě pozdravit @sbarracuda kterej podpořil mě i OKRAJ, navíc už se mi stejskalo po stripáčích a v Ostravě je vyhlášenej romales friendly dirty strip club Roxana, kde prej holky dávaj lapdance za 100 Kč a to jsem nemohl nenavštívit.
O tom už ale v mojí další knize, kterou píše sám život.
Daniel Flasza